Lill Tove Fredriksen:
Sámi girjjálašvuohta lea gitta 1600-logu rájes leamaš oassin dehálaš sámi, našunála ja riikkaidgaskasaš politihkalaš lihkadusain. Sámegiel girjjálašvuohta almmuhuvvui álggus 1600-logus, ruoŧabeale máttasámi guovlluin. Doppe álggii maid bargu ráhkadit sierra sámi čállingiela. Ledje báhpat ja miššunearat geat čálle sámiid birra ja jorgaledje kristtalaš teavsttaid sámegillii. Professor Vuokko Hirvonen čállá girjjis Sámeeatnama jietna. Sápmelaš nissons bálggis girječállin (1999, s. 50) ahte sámi čállingiela ja girjjálašvuođa ovdáneami ferte oaidnit kristtalašvuođa ja váldepolitihka beroštumiid oktavuođas.
1673 almmuhuvvui girji Lapponia, man duiskka professor Johannes Schefferus lei doaimmahan ruoŧa dronnet Christina ovddas. Eurohpas bekkii ahte ruoŧa soahteveagas ledje 30-jagi soađis sámi noaiddit veahkkin vuoitit soahtešiljus. Ruoŧa eiseválddit eai liikon dán beaggimii. Dronnet Christina bálkkahii Schefferusa ráhkadit girjji mii čájehii ahte sámit ledje dábálaš olbmot geat elle dábálaš eallima. Girjjis ledje iešguđet muitalusat maid báhpat ja earát geat barge sámi guovlluin ledje čoaggán. Dáid teavsttaid gaskkas ledje maid vuosttas originála sámi girjjálašvuođa teavsttat: ”Guldnasaš” ja ”Moarsi fávrrot”. Guokte ráhkisvuođadivtta maid lei čállán sámi báhppastudeanta Olaus Sirmá. Girji jorgaluvvui máŋggaid eurohpa gielaide ja olahii ollu lohkkiid.
1800-logus čálle báhpat geat barge sámi guovlluin ehpihkalaš luohteteavsttaid mat ovdamearkka dihte vuostálaste koloniserema. Gávdno maid myhta mii muitala ahte sámit leat beaivvi mánát: ”Beaivvi bártni soagŋu jiehtanasaid málimmis”. Dan čálii máttasámi báhppa Anders Fjellner 1800-logu gaskamuttos, nu mo son lei dan gullan.
Sihke Norggas ja Suomas ledje 1900-logu álggus našunálromantihkalaš politihkalaš rávnnjit mat maiddái báidne sámepolitihkkii. Dát dehálaš sámepolitihkalaš bargu álggahuvvui ruoŧabeale máttasámi guovlluin. Elsa Laula (1871-1931) lei dán áigodagas guovddáš višuneara sámepolitihkar. Son almmuhuvvui 1904 girjjáža Inför Lif eller Död? Sanningsord i de Lappska förhollandena, ja lei okta dan vuosttas sápmelaččain gii almmuhii ovtta teavstta. Elsa Laula áiggui fuomášuhttit ruoŧa eiseválddiid sámiid váttis dili. Son deattuhii sosiála váttisvuođaid ja jearai maid manne sámi mánáin eai beassan vázzit skuvlla seammá guhká go ruota mánát. Elsa Laula Renberg, mii lei su namma maŋŋil go náitalii norggabeallái, lei guovddáš olmmos ja lei mielde lágideamen vuosttas sámi riikačoahkkima Troandimis guovvamánu 6.-9. beaivvi 1917. Guovvamánu 6. beaivi lea ge sámi našunálabeaivi ja ávvuduvvo miehtá Sámi.
Vuosttas girji sámegillii man sápmelaš lea čállán, čálii Johan Turi: Muitalus sámiid birra. Dat almmuhuvvui 1910. Johan Turi áiggui dáinna girjjiiin muitalit ruoŧa eiseválddiide sámi álbmoga, eallima ja kultuvrra birra. Dán áigodagas almmuhuvvojedje vel muhtin eará girjjit, muhto easkka 1970-logu álggu rájes, nuppi sámepolitihkalaš lihkadusas, čálligohte eanet sámi girječállit. 1970-logus lei máilbmeviidosaš vuostálastinlihkadus iešguđet ráđđejeaddji ideologiijaid vuostá. Smávva sámi gilážis Sirpmás láigiduvvui vuosttas sámi girjjálašvuođaseminára čakčamánu 14.-16. beaivvi 1972. Dalle geavahuvvojedje vuosttas geardde bustávat ČSV sámevuođa dovdomearkan. Bustávat mearkkašedje: Čájet sámi vuoiŋŋa! Okta gažaldat semináras lei manne ledje nu unnán sámi čállit. Eanas sámit eai lean skuvllas beassan sámegiela oahppat. Máŋggas geat álge čállit sámi girjjálašvuođa dán áiggi ohppe eatnigiela čállit ollesolmmožin. Mii lei erenoamáš 1970-logus lei ahte ollu nissonat maid čálligohte girjjiid, sihke nuorra ja boarráset nissonat. Sii čálle čáppagirjjálašvuođa ja muittašangirjjálašvuođa, sihke sámegillii ja skandináva gielaide. Sámi nissonat ožžo maid dán áiggi buoret vejolašvuođa oahpu váldit, juoga mii lea dása váikkuhan. Kirste Paltto Ohcejogas eret lei vuosttas sámi nisu gii almmuhii girjji sámegillii: noveallačoakkáldat Soaŋnu (1971). Vuosttas mánáigirjji sámegillii čálii Marry A. Somby Sirpmás eret: Ammun ja alit oarbmælle (1976).
Beakkáneamos sámi čálli lea Áillohaš, Nils Aslak Valkeapää (1943-2001). Son lei eret Eanodagas, ja son lei sihke poehta, komponista ja artista. Su teavsttain ledje čujuhusat sámi myhtaide, historjái ja árvvuide ja sus lei hui ođasmahtti hápmi. Dát doaibmá šaldin vássánáiggi ja kultuvrralaš ealáskahttimis mii álggii 1970-logus. Áillohaš oaččui 1991 Davviriikkaid ráđi girjjálašvuođa bálkkašumi girjjiin Solen, min far. Originála girjjis, Beaivi áhčážan, leat ollu historjjálaš govat sámiin miehtá Sámi. Dát govat eai leat mielde jorgaluvvon veršuvnnain, go Áillohaš hálidii ahte dát dehálaš govat galge dušše leat originálaveršuvnnas.
Mii lea erenoamáš sámi girjjálašvuođas lea ahte eanas sámi čállit čállet sámegillii, juoga mii lea erenoamáš álgoálbmotmáilmmis. Sámegiella lea deháleamos sámi árbevierus ja kultuvrras. Sámi poehta Synnøve Persen dadjá ahte giella doaibmá fápmogaskaoapmin, mainna don čállin olát lohkki siskkimus osiid. Giella lea maid guovddáš nuorat sámi čálliide. Dát addá sámevuođadovddu ja gullevašvuođadovddu, juoga mii lea leamaš guovddáš sámi girjjálašvuođa ovdáneamis.